Nedá mi to abych nenapsal jednu místně příslušnou příhodu, která se stala před několika lety. Sjížděli jsme se už od večera na tom tábořišti u Maluszyna a chybělo nám poslední auto (jistě náhodou ryze ženská posádka). Tak jsem jim zavolal kolik že máme času. Toto je stručný přepis hovoru jak si ho už navždycky budu pamatovat :
- Ahoj, kde ste ?
- Sedíš ?
- Ne.
- Tak si sedni. A napij sa.
- Sedím, pit nemožu, budu eště řídit. Kde ste ?
- V Maluszinu.
- Tak pojeďte k vodě.
- To nejde.
- Proč ?
- Neni tu řeka.
- Jak to ?
- Sme v jiném Maluszynu.
(10 minut pauze na hysterický záchvat smíchu celé společnosti)
- Jak daleko ?
- Asi 250 km.
Ten den jsme vyjeli trochu pozděj. Holky, přestože v Maluszinu byly už aspoň 2x, prostě za hranicí naťukaly do navigace Maluszin a odklikly první nabídku. Nezarazilo je že místo na sever jedou na západ ani že najednou za dálnice musí platit, ani že nikde není směr Czestochowa.
Jinak s krásou Pilice s dobrýma lidma v Polsku naprosto souhlasím. Jenom by nás před několika lety ani nenapadlo hledat kemp, když se všude dalo krásně přespat.