Souhrn: Na českých řekách dochází v letním období k tahu vodáka splouvače. Toto invazivní chování přetěžuje vybrané úseky řek. Vzhledem k jeho lokálně velmi vysoké populační hustotě pak dochází k frustraci dalších skupin obyvatel. Tento článek se pokouší shrnout základní charakteristiky hromadného výskytu vodáka splouvače a toto chování analyzovat. Výsledkem je doporučení pro ostatní vodáky, kdy a kde si vodu prožít bez výskytu tohoto invazivního poddruhu.

Etologie vodáka splouvače

Vodák splouvač (Homo volitarus commercialus) se svým vzhledem výrazně neliší od dalších poddruhů druhu Homo sapiens. S ostatními poddruhy se běžně kříží. Sameček bývá o něco vyšší než samička, jeho hlas je hlubší. Bývá zaměňován za běžného vodáka (Homo volitarus vulgaris), od kterého se však liší chováním.

Zatímco běžný vodák se na vodě vyskytuje často a v podstatě celoročně, s minimem výskytu v době zámrzu řek v zimních měsících, u vodáka splouvače je období výskytu na vodě poměrně krátké - dochází k typickému hromadnému letnímu sezónnímu tahu. Toto chování bylo popsáno i z jiných zemí (viz např. Splouvači na Rýně). Bývá také srovnáváno s letními invazivními tahy příležitostných turistů na nejznámější vyhlášené lokality (Sněžka, pískovcová skalní města, lokality UNESCO ap.).

Vodák splouvač nevlastní loď. Je proto odkázán na služby půjčoven, kde si rezervuje většinou dvojmístné plastové kánoe a zvláště pak stabilnější rafty. Stravuje se v restauracích a stáncích u řeky. Má poměrně velkou spotřebu návykových látek, zejména alkoholu. Většina vodáků splouvačů nedokáže chováním adekvátně reagovat na okolní přírodní prostředí – typická je proto jejich zvýšená hlučnost a zanechané stopy ve formě odpadků.

Zkušenosti s ovládáním lodi jsou u vodáka splouvače většinou na nízké úrovni. Rovněž ochota vodáka splouvače vynakládat větší námahu (pádlovat) není vysoká. Proto volí lehké, mírně plynoucí řeky, kde se nevyskytuje větší množství překážek. Nocovištěm vodáka splouvače jsou vyhlášené kempy, ve kterých nesmí chybět dostatečné občerstvení a zábava.

Český vodák splouvač je ze svého obydlí na vodu vylákán o teplých letních volných dnech (víkendy a dovolená). Vyskytuje se v tlupách s počtem jedinců nejčastěji 3 až 40 kusů. K maximu výskytu na řekách dochází pravidelně v době okolo červencových svátků (5. a 6.7.).

Typická je také denní periodicita tahu. Vodák splouvač po projásaném večeru vstává poměrně pozdě, na vodu vyplouvá nejdříve v 10 hodin dopoledne. Cestou dělá časté přestávky na občerstvení. Do dalšího nocoviště doplouvá většinou okolo 16 hodiny odpolední, zde končí a věnuje se jiným aktivitám, než plavbě.

Řeky s hromadným výskytem vodáka splouvače

V Česku máme několik řek, lépe řečeno jejich úseků, s invazivním výskytem vodáka splouvače. Jak je patrné z předchozího textu, jedná se obecně o nenáročné úseky s dobrou infrastrukturou (půjčovny, kempy, občerstvovny atp.). Typickou a nejčastěji citovanou lokalitou pravidelných letních invazí vodáka splouvače je horní Vltava v úseku Vyšší Brod – Boršov. Dochází zde k nejmasovějšímu výskytu vodáka splouvače v celkovém počtu až přes 100 tisíc jedinců za letní sezónu.

Dalšími lokalitami občasného hromadného výskytu vodáka splouvače (bez nároku na úplnost) jsou zejména:
Sázava: dolní úsek až do Pikovic
Berounka: úsek od Dolanského mlýna
Ohře: úsek Kynšperk - Pernštejn
Jizera: zejména úsek Malá Skála – Dolánky
Otava: úsek pod Sušicí do Horažďovic
Ploučnice: úsek Průrva – Brenná
Lužnice: úsek od Suchdola
Morava: úsek Postřelmov – Horka u Olomouce

I mezi vyjmenovanými úseky jsou velké rozdíly v intenzitě výskytu vodáka splouvače. U dvou posledně jmenovaných řek se v létě vyskytuje ve větším počtu též další nepříjemný druh – komár pisklavý (Culex pipiens).

Možná řešení minimalizace konfliktů s tahy vodáka splouvače

Excesy v chování vodáka splouvače vedou u části ostatního obyvatelstva k touze po regulaci či zákazu jeho výskytu na některých lokalitách či obecně. Je však třeba si uvědomit minimálně dvě výrazné nevýhody tohoto přístupu:

1. Regulace či zákazy výrazně omezí i vodáka běžného, chovajícího se slušně a
2. vodák splouvač je silně mobilní a při zákazu na jedné řece je schopen svůj tah přesměrovat na řeku jinou.

Obdobným způsobem byl zřejmě tah vodáka splouvače z přírodně cenného úseku Lenora – Nová Pec na Teplé a spojené Vltavě přesměrován zákazy v Národním parku Šumava na blízký, nyní přetěžovaný úsek Vyšší Brod - Zlatá Koruna. Druhý, tentokrát mnou doporučovaný přístup, spočívá v pochopení zákonitostí výskytu vodáka splouvače. Vadí-li vám jeho nadměrný výskyt, dodržujte následující zásady:

1. V červenci a teplých letních víkendech nesplouvejte výše vyjmenované úseky českých řek, nechte si je na jaro či podzim. Splouvejte méně využívané řeky Čech (např. CEsta do pravěku), na Moravě vše mimo řeku Moravu, veškeré slezské řeky, nebo objevujte řeky zahraniční.
2. Pokud v tomto období přesto danou řeku chcete splout, volte jiný než exponovaný úsek. Například na Jizeře plujte z Turnova či do Semil. Na Berounce využijte třeba úsek z Plzně. Na Vltavě pod Boršovem nebo z Pěkné se také splouvači nevyskytují.
3. Pokud přesto chcete či musíte v tomto období splout nějaký vyhlášený úsek, volte jiné místo začátku, než většina splouvačů a/nebo jiný čas. Ráno či po páté odpoledne bývá na vodě prázdno.

Závěr

Článek popisuje metodu minimalizace kontaktu s tahem vodáka splouvače. Vtip z doby komunismu praví: Pokud si něco myslíš – tak to neříkej. Pokud už něco řekneš – tak to nepiš. Pokud už něco napíšeš – tak to nepodpisuj. A pokud to podepíšeš – tak se pak nediv! Obdobně pokud se budete v létě pohybovat na vybraných exponovaných úsecích několika nejvyhlášenějších českých řek, nastává zde vysoká pravděpodobnost střetu se splouvači. Je zbytečné se nad tím rozčilovat či se tomu divit, má to své zákonitosti. Jen je důležité tyto kauzality pochopit a pohyb na řekách tomu přizpůsobit. A neříkejte pak, že jsem vás nevaroval :o)

Ahoj Eki