Dojem z pěkně čtivého článku No o "čtivosti článku není pochyb" zejména mě zaujalo množství zlomených pádel (sám jsem pádlo zlomil už 2x a vždy za tím stála moje chyba,ne vada materiálu). U podobných článků ale vždy předpokládám i jiné hodnoty. Vodáckých básníků jako je Šakal nebo Vladimír (kteří popíšou plavbu po voleji tak, že člověk má potřebu si jít alespoň pohladit pádlo) není mnoho a nejsem si jist, zda to občas ledaskdo nedohání všelijak. Jednoznačně se MUSÍM POSTAVIT ZA BEZIHO. Viděl jsem fotky i video z jeho sjezdu, který následoval hned po první výpravě, navíc slyšel jeho podrobnou prezentaci o splutí. Obrázek si uděláte sami, až vyjde zmiňovaný článek, za sebe ale musím říct, že nebýt vysloveného jména země a toku, skoro bych nepoznal, že se jednalo o stejnou řeku. A co se týče průtoku - u ledovcové řeky této šířky a v této roční době - něvěřím, že by se podstatně změnil po necelých 2 týdnech. A na závěr asi takto - technicky bych se na řeku, kde je výprava několik dní odkázána sama na sebe bez možnosti dovolání se pomoci (výpravy neměly satelitní telefon!), kde musíte dojet - ať zdraví či zranění - opravdu NECÍTIL. O zaplavání na první výpravě jsem slyšel, ale že to byla až taková plavecká škola (a to ještě nejsme v cíli), jsem netušil - upřímě grantuluju některým učastníkům zájezdu ke šťastnému návratu.  |