| Kdo |
Km |
Trasa |
Obtížnost |
Datum |
Loď |
Hodnocení |
Eki
|
22 |
Belluno - Busche nad jezem |
WW I, WW II |
2.4.24- 3.4.24 |
nafukovací kánoe |
|
| Vodočet: vysoký stav průtoku, cca 200 m3/s |
Popis: Po vydatných deštích je řeka rozvodněná, dva dny předem okukujeme přehradu u Busche, kudy se valí neskutečné množství hnědé vody. Do Bellune se dostáváme až odpoledne, kdy už vody není tolik, ale je jí stále hodně na můj vkus. Nakonec mě přesvědčil háček, že to chce splout. Nasedáme na pravém břehu pod Bellunem na pláži v parku, který byl ale také zničen nějakou předchozí povodní. Řeka má hnědou vodu a silný tah, snažím se jet po vnitřní straně meandrů a predikovat dlouho dopředu. Háček mi hlásí, že se bojí. Proplétáme se mezi ostrovy. Volavky popelavé a bílé, kachny morčáci, labutě. Spíme na štěrkovém ostrově ve stanu, večer nás překvapí krupobití. Pěkný západ slunce do afrického mračna prachu. Ráno o něco menší stav vody,ale stále významný. Najeli jsme, či lépe řečeno řeka nás natáhla, do vedlejšího ramene, takže plavbu není možné ukončit u Santa Giustina, kde jezdí vlak. Plujeme proto dál až do Busche, kde je ta zlověstná přehrada. Máme přistát vpravo, proto držím loď u pravého břehu. Těsně před cílem je štěrkovna, ze které do toku vybíhá nízký mostek s pilířem. Nanestěstí velmi silný proud vody míří pod tento mostek, kam se zjevně nevejdeme. Řeka nás rychle nese do pasti, mostek se bleskově blíží, pádlujeme jako o život. Také blízká přehrada, kam voda od mostku odtéká, si už na nás brousí zuby. Na poslední chvíli obeplouváme pilíř, stáčím po proudu kolem něj baraku a mohutná vlna od pilíře s námi zacvičí a šplouchne nám do lodě. Jsme zachráněni. Mokří doplouváme k ptačí pozorovatelně u vesnice Busche. Jdu na busík, který mě hodí zpět do Belluna k autu. Nepotkali jsme žádnou loď. Spluto na barace. Za takto vysokého stavu nedoporučuju řeku splouvat. |
Miloš H.
|
14 |
Busche pod hrází a mostem vlevo - vlevo 45°56'40.786"N, 11°55'28.325"E |
ZW, WW I |
23.8.23 |
nafukovací kajak |
|
| Vodočet: |
Popis: Bylo málo vody. Docela pěkné výhledy a hlavně koupání a blbnutí v proudu na přítoku řeky Sonna. S CK Povoda |
Rypáčci
|
18 |
Perarolo-Longarone |
WW I, WW II, WW III |
4.7.23 |
nafukovací kánoe |
|
| Vodočet: Nemá vočet |
Popis: Voda je po celodenním dešti Kalná, ale zdá se jí být přiměřeně (tak 20m3???) Řeka neměla moc tah, ale rychlost plavby byla 8,5km/h a to se háčci z Ospitake váleli v lodi.
Stupeň v Perarolo přenášíme, voda je jako kafe a není vidět, co v něm je. Jen asi první tři km se da reka považovat za WWII. Hned po kilometru je na souřadnicích 46,3854713, 12,3538004 peřej WWIII. V mapy.cz je snímek starého koryta, google už má snímek s "urvanym" ostrovem a ve většině koryta trčí zbytky stromů. Projet se dá středem,vlevo. Vpravo je mega kamen. Toto je za této vody jediné těžké místo. Po 3km už se jedná o WWI s místy WWII (při cca 20m3).
Ještě pozor. Před Ospitale je v místě, kde je obrovské sterkoviste reka prehrazena provizorním mostem, který je z rour průměru cca 1m a za nas všechna voda tekla trubkani. Můj odhad je, že to bylo za vsi Rucorvo.
Jinak není důvod končit už v Ospitale, naopak, voda zase teče a před Longarone je hezky kaňon a nasleduji pěkné WWII perejky. Vyplatí se jet až k mostu v Provagna, zase to nabírá spád. My skoncili už za mostem v Longarone. Celý úsek mezi Perarolo a Provagna je 20km, ale rychlosti 8,5km/h jste tam do 2,5h . Sice podél řeky vede hlavní silnice, ale vůbec jsne o ní nevěděli. |
stupar
|
20 |
Belluno --- Santa Giustino |
WW I, WW II |
23.5.23 |
kajak |
|
| Vodočet: |
Popis: Start: Belluno Levý břeh pod Catedrala Belluno pěkně tekoucí sázava 20km za 2h konec plavby v Santa Giustina Na konci ulice Via Campo Která vede až k vodě. |
Aleš N.
|
12 |
Perarolo di Cadore - most pod Ospitale |
WW I, WW II |
6.5.23 |
nafukovací kánoe |
|
| Vodočet: málo vody |
Popis: Na startu to vypadalo celkem slabě, vody dost málo, takže některé stupně a rozlivy jsme drbali a přenášeli. Při lepší vodě by tam určitě byla trojková místa. Vodočet nenalezen. Ani při pendlu a obhlídce v cíli nebyl stav lepší, tak jsme dali jen 12 km, což bylo na ten den tak akorát. Plavba byla nakonec překvapivě v pohodě. |
rkoudy
|
12 |
Perarolo di Cadore - most pod Ospitale |
WW I, WW II |
6.5.23 |
nafukovací kánoe |
|
| Vodočet: |
Popis: |
Krtek Pepin Kouba
|
12 |
Perarolo di Cadore - Ospitale |
WW I, WW II |
6.5.23 |
kajak |
|
| Vodočet: |
Popis: |
Ivis
|
10 |
Polní cesta před Ospitale di Cadore - Longarone, konec, polní cesta za mostem |
WW I, WW II |
29.4.22 |
nafukovací kánoe |
|
| Vodočet: |
Popis: Krásná panoramata, jen bohužel foukal místy silný protivítr v hlubokém údolí. Díky tomu jen 4 hvězdy. Proto průměr jen 7,2 Km/h. Šířka 5-20 m. Díky občasným sterkovym lavicim. Relativně Pohodovy úsek. Žádné těžké místo. Žádný jez ani stupen. Vlastně jsem zde nelegálně, jelikož pro neockovane je možné až od nedele 1. Května být v Itálii. I tak super, jelikož jsem se do této pro mě skvěle země mohl podívat po dlouhých třech letech covidovych omezení. A po dlouhé době změnila Itálie tuto politiku a je jedna z mala, kam se smí. I tak je strašná tato novodobá totalita. Mimochodem byla to moje 500. zahraniční řeka !!! |