Rissbach si z našich bavorský řek necháváme jako poslední, kdy po splutí následuje odjezd do ČR. Dopoledne tak vyrážíme k řece, a protože jedeme proti proudu, zastavujeme nejprve u výstupního místa před Rissbacklamm, které si pro jistotu označím. Pokud by někdo přejel, nebylo by to vůbec hezké. V minulosti se mi stalo, že nám jedna loď nezastavila a jen velmi obtížně jsme vše řešili ještě nad nebezpečnou soutěskou. Pak zastavujeme u dvou dalších obtížných míst. Obě jsou v zatáčce a je nutné si je prohlédnout celé. U prvního místa je skála, až za ní vidíme, že je v toku padlý strom, který se nám moc nelíbí. Zasahuje do proudnice, a pokud by někdo nad ním zaplaval, mohl by pod ním skončit. Rozhodujeme se, že toto místo přeneseme.

Přijíždíme na parkoviště nad Hinteriss, odkud se dá již úsek splouvat. Nad ním je splutí omezováno z důvodu přírodního parku, ale níže již omezení neplatí. Parkoviště je dostatečně velké, nástup přímo parádní.

Nejprve jedeme po řece široké asi 20 m v rychle tekoucím proudu bez záludnějších míst. Na úrovni vesnice Hinterriss se řeka i údolí trochu zúží a občas proud v zatáčkách naráží do skalních stěn. Nic zásadního, vše okolo WW I až II.

Pod vesnicí přichází první náročnější místo. Přistáváme včas a jdeme rovnou přenášet. Proud přes několik válečků směřuje přímo do skály, od které se odráží, a za ní je válec přes půlku řeky, pod kterým je vidět dlouhou kládu zasahující do proudnice.

Přenášení je relativně snadné, pak následuje ještě chvíli peřejnatý úsek, aby se pak obtížnost zmírnila. Netrvá to ale dlouho a přichází druhé obtížnější místo, které je na pravém břehu označeno fáborkem. Je nutné být obezřetný, dá se to přejet poměrně snadno. V hlavní proudu vlevo je několik válců, a tak první loď volí dámskou cestu blíže k pravému břehu. Jenže nájezd do hlavního proudu se nepovedl a už plavou. Jsme připraveni dole a na házečky odchytáváme plaváčky.

Dále už následuje krásná peřejnatá a rychle tekoucí řeka, údolí se rozestupuje. Jakmile se začne řeka opět zužovat do nízkého skalního koryta, přichází to nejhezčí. Nádherná a nezáludná soutěska, která se vine mezi skalními bloky. Je třeba neusnout a být stále v pozoru, protože další pokračování soutěskou by mohlo být tragické. Na výstup není mnoho času a označení místa signální vestou přichází vhod.

Celé splutí v délce přes 6 km zabere i s prohlídkami zhruba 1,5 h. My jsme měli okolo 110 cm na vodočtu v Rissbachklammu, voda ideální. Prohlížíme soutěsku níže, kde se celá řeka vměstnává na 3 metry širokou strouhu. Zahlédneme také dva stromy, které jsou padlé do koryta a které se nedají přejet ani obnést. Rissbach je krásnou řekou a určitě se na něho budu rád vracet.

Petr