Čas nezastavíšRodině upřímnou soustrast a všem vodákům rozum do hrsti Co vím, tak už měl padesátku za sebou a fakt je, že to už nic není jako dřív. Je mi jednašedesát a když se podívám zpět, jaké průšvihy mne minuly, jaké pády jsem přežil, a promítnu si posledních deset let, tak vidím, že se prostě zhoršuji a nereaguji jako ve třiceti. Kde jsem dříve při pádu udělal kotrmelec a rovnou vyskočil na nohy, tam bych dne nejspíš dopadl na placato. čas nejde vzít zpátky. Co jsme dříve jezdil skoro pozpátku, tam si uvědomuji, že reaguji nějak pomaleji a těžkopádně. Vzpomene si ještě někdo na olomouckého Ruboše? Jaký to byl vodák a kolik lidí přitáhnul k ježdění divočiny. Na začátku devadesátek zůstal pod stromem na Kamenici, bylo mu myslím jednašedesát, jako mně teď. Takže, myslete nejen na skopičiny, ale i na své rodiny. A po čtyřicítce pomalu ubírejte. Skoro slyším to vaše proklínání, ale pokud máte pocit, že je vám pořád třicet, tak se zeptejte těch třicetiletých, jak vás vidí 😀 |