Re: PotěšeníNo, já už to nějak protrpím (mám na bouřky fóbii a když je ve vzduchu napětí, mám od rána tísně jak prase a blbě mi je od žaludku tak, jako bych to prase bez chleba sežral). Horší je to, když jsi na vodě jako vedoucí s větší partou a máš za ni odpovědnost, třeba dětský oddíl. Teorie říká vylézt z vody a schovat se v podřepu jednotlivě v mladém lese dál od břehu - no ale říkej to v praxi děckám, to nemůžeš chtít ani po dospělých. Navíc o nich musíš mít přehled. Já teda těch bouřek na vodě s oddílem pár zažil, několik opravdu hnusných. Většinou jsme to řešili tak, že jsme zapluli ke břehu pod větve stromů a zůstali tam v lodích. Pobývat pod mosty teorie příliš nedoporučuje, most je přece jen markantní objekt pro úder blesku a ty pod ním můžeš být zkratkou pro pokračování blesku z oblouku do země (vody). Řešil jsem toto téma s ošlehanými dunajčíky, tedy lidmi, kteří spluli Dunaj několikrát a opravdu ho znají. Říkali: Zkoušeli jsme tak i tak, ale nakonec plujeme dál a modlíme se. Známý brněnský cestovatel ošlehaný monzuny i arktickým větrem říká, že se opravdu bojí jen dvou věcí - ledovcových trhlin a blesku. Trhlin se na vodě nebojím, umím je spravovat, ale ten blesk, ten blesk...  |