Úsudek druhéhoZaujalo mě tohle "spolehnout se na usudek druheho je fakt ulet". Já nejsem bůhvíjakej kajakář, to už se tady přihlásily jiný autority, a začátky si pamatuju velmi dobře. Tehdy vždycky a vlastně i teď když vyrážíme na řeku kterou neznám, se ptám kamarádů, jaký to je, co lze očekávat, jestli si myslej že to sjedu v pohodě, nebo budu mít problémy atd. Občas se mi stalo, že mi někdo poradil blbě, přecenil mé schopnosti a já sám to odhadnout neuměl, pak to dost bolelo, takže toho onoho se už neptám. Jasně, Kamenice uprostřed prosince v půl čtvrtý večer je něco jinýho, tady je asi nesmysl stát na břehu a ptát se kamaráda jestli to sjedu. I když, pět minut diskuze v začínajícím šeru by možná přineslo stejný poznatky, který Voranžovej získal pod tím stromem. Všechny zkušenosti nemusí být notně nabyty pouze prožitkem. |