Desných bez přívlastku je kupodivu několik. Tentokrát nemám na mysli tu drsnou v Jizerských horách (protržená přehrada a tak), ani potok kdesi u Poličky. Řeč je samozřejmě o plnokrevném levostranném přítoku Moravy v Jeseníkách. A takováto krásná moravská říčka tu nemá článek. To se musí napravit!

Pramení údajně na svazích hory Kamzičník ve 1310 m n.m. a naopak určitě ústí do Moravy u Postřelmova v cca 275 m n.m. Někde se taky uvádí, že vzniká až soutokem Hučivé Desné a Divoké Desné v Koutech - kde jinde než - nad Desnou. Raft.cz se drží té druhé definice. Plocha povodí při ústí se udává okolo 330 km2 a průměrný průtok přes 4 m³/s.

Vloni na Velikonoce jsme začínali v Rapotíně u kostela na říčním kilometru 16,2. Zde má Desná po připojení Merty a Losinky už vody dostatek a je dobře přístupná. Nám stačilo k pohodovému splutí asi 5 kubíků za sekundu, za tohoto jarního stavu byla voda překvapivě čistá.

Říčka je tu vedena v navigaci mezi rozkvétajícími zahradami rodinných domů. Jarní slunečné počasí nám přálo. Asi po 300 metrech plavby voda zrychluje v peřejce, nově rekonstruovaný jez byl v tomto místě sklopený a nepředstavoval překážku plavby. Místy se ukázaly i pěkné zpětné průhledy na kopce Jeseníků, kde ještě lokálně tál sníh.

V korytě a jeho okolí byly patrné stavební práce, sloužící tzv. přírodě blízké protipovodňové ochraně, protože v roce 1997 tady říčka dost řádila. Aktuálně tu ale řádí bagry, budují se rybí přechody, kácí se stromy. Při splouvání proto počítejte s možnými nástrahami a změnami.

Následující jez nad Vikýřovicemi na km 14,2 byl nejen dvojstupňový a nesjízdný, ale navíc vzal docela dost vody, několik set metrů jsme proto mírně drncali.

Následoval drobný stupeň a návrat vody, silniční most a pěkná zastřešená pěší lávka.

Na km 12,4 se v dolní části Vikýřovic nachází další nesjízdný jez.

Alespoň byl čas na svačinu a „pomazlení se“ s novou barakou, která byla tímto odpoledním výletem vyzkoušena a pokřtěna průzračnou vodou Jeseníků.

Dál několik mostků a slalomová trať. Mikrovolej nám hlásí další jez, tentokrát jeden ze skupiny nebezpečných.

Přenášíme ho vpravo, je to poslední překážka naší dnešní plavby. U tohoto šumperského jezu je vodácká základna. Asi slušnej oddíl, že jo? No, spíš asi dost flákají sebeprezentaci, taky sem mohli napsat ten článek oni a já se mohl věnovat něčemu jinému, že?

Plavba dále příjemně ubíhá. Končíme po dalších dvou kilometrech - na kilometru 8,6 u dvojitého mostu ze Šumperka do Dolních Studének.

Celkově jsme se tu letos rozpádlovali na necelých osmi kilometrech obtížnosti většinou svižné WW1, jen nejtěžší pasáže bych hodnotil na slabší WW2. Významně ale záleží na průtoku, při větší vodě se mohou vytvořit nebezpečnější místa a tah vody tu může být silný.

Pokud poplujete dál, čeká vás asi za 400 metrů další vysoký a nebezpečný jez, který se přenáší vlevo.

Dále se charakter řeky mění – Desná opustí civilizaci a pěkně meandruje. Přírodnější charakter je spojen i s překážkami v toku – vyskytují se padlé kmeny, občas i přes celé koryto. Za vyšších stavů pod ně, případně i do zarostlejších břehů, místy táhne proud.

Desnou hodnotím jako zajímavou podhorskou říčku vhodnou k prozkoumání. Vzhledem k určitým rizikům plavby ji ale nedoporučuji pro úplné začátečníky.

A co vy? Taky se už těšíte na jaro?

Ahoj Eki