Re: povodně a Nové Heřmínovy, Myšák, 09.10.2024 06:48
Ahoj všem,
V prvé řadě si musím posypat popel na hlavu, jelikož jsem se přehlédl a opravdu zaměnil retenční prostor nádrže s běžnou kapacitou tj. opravdu zádržná kapacita je kolem 12mil. m3 a nikoli, jak jsem uvedl 3mil.m3.
Tvoje údaje z měřící stanice Karlovice nezpochybňuji, pouze přítok do uvažované přehrady 125m3/s vycházel z toho, že měření v Karlovicích se nachází cca 13km nad uvažovanou přehradou ( což činí cca 2/3 jejího délky od pramene do N. Heřmínov). Tuto skutečnost je třeba v uvažovaném průtoku N.Heřmínov zohlednit.
Každopádně jsem si jist, že nevidím nijaké východisko, které by mohlo potvrdit info uvedené v inkriminovaném článku, že snížení průtoku na horním toku o 100m3/s může na dolním toku snížit průtok o 213m3/s. Pokud mi to někdo fundovaně vysvětlí, budu rád.
Mmj. i ředitel Povodí Odry zde: www.pod.cz/novinky/protipovodn... uvedl velmi zajímavý propočet: „Vodní dílo Nové Heřminovy je navrženo k transformaci 100leté vody na vodu 5letou, to znamená 209 m3/s umí v profilu hráze ztlumit na 100 m3/s. Během aktuální povodňové situace řeka Opava kulminovala v Krnově při 250 m3/s, respektive vyšší průtoky již vodoměrná stanice nemohla měřit. Pokud by vodní nádrž Nové Heřminovy byla ve funkci, tak by v Krnově řeka Opava kulminovala při 150 m3/s a voda by v části města, které přináleží povodí řeky Opavy, což je jeho rozhodující část, nevybřežila a zůstala v korytě. Řeka Opava kulminovala v Opavě při 500 m3/s a pokud by vodní nádrž Nové Heřminovy byla ve funkci, tak by v městě Opava řeka Opava kulminovala při 330 m3/s a opět by voda nevybřežila a zůstala v korytě,“ konstatoval generální ředitel státního podniku Povodí Odry Jiří Tkáč...." a to z důvodu že v podle KS Opava dne 15.9. v 19:25 řekou teklo na 569m3/s.

Každopádně imám za to, že problémem nejsou přívalové či dlouhotrvající deště (ty bývaly, jsou a budou). Problémem je naše zacházení s krajinou, které riziko povodní a záplav zvyšují a zároveň tempo rozvoje a výstavby infrastruktury podél vodních toků, jako by naše činnost rizika velké vody naopak eliminovala.
O víkendu 21.9. jsem byl pomáhat v Branticích a nemálo mě udivil počet vytopených novostaveb v obci. Viděl jsem jich pět na vcelku malém kousku obce kterým jsem procházel pěšky (jelikož byla průjezdná pouze pro techniku podílející se na odstraňování škod), takže nevím kolik jich je celkově. Určitě to však nebyly novostavby vzniklé znovuobnovením staveb po povodních v r. 1997. Nechápu, jak/proč je vydáváno stavební povolení v tak rizikové oblasti.
Primárně jsem vymezoval ke údajům komunikovaným k veřejnosti "na novinkách.cz" (což mě ovšem neomlouvá v chybě, kterou přiznávám v úvodu).