Ahoj, na Ploučnici, která protéká evropsky významnou lokalitou, dochází za nízkých stavů k poškozování přírody. Ty nízké stavy se poznají dle toho, že jsou už v červené zde na webu a znamená to opravdu neprůjezdnou řeku. To už s vodáctvím nemá nic společného. Přesto se tam jezdí a logicky pak dochází k poměrně zásadnímu poškozování přírody.
Liberecký kraj se zatím bude snažit mediální osvětou poukazovat na tyto skutečnosti www.kraj-lbc.cz/aktuality/na-v... a odrazovat od jízdy, kdy v řece není voda. Měli bychom to dodržovat, aneb proč jezdit na řeku, která je suchá. Pokud se to nebude dodržovat, mohou přijít restrikce, které nepotěší nikoho z nás.

Chystáme k tomu článek, který by danou problematiku lépe osvětlil.

Tento argunent je sice platný, ale až od letošního května, kdy jsi upravil zde na raftu limity sjízdnosti. Předtím byly limity hodně nadhodnocené a nebylo možno se jimi řídit. Takže díky za změnu. Kolik vodáků jelo Ploučnici od té změny při stavech pod novými limity, nevím, nesledoval jsem. Ale je těžké to po tak krátké době vyhodnocovat.

Ahoj, jel jsem to cca před 3 týdny ze Stráže do Borečku. Ve Stráži hlásil vodočet 35-36 cm (semafor tady byl na žluté) a až k Průrvě jsem byl více vedle lodi než v ní. Od Průrvy do Mimoně (kde bylo 20 cm na vodočtu) to jakž takž jelo. Pod Mimoní už bez větších problémů s vodou.

Jak už naznačil Petr, ochranářům zřejmě nevadí, když lidé brousí dno Mezi Stráží a Průrvou (tam se limit změkčil, dříve bylo 45 cm), ale vadí jim, když se brousí dno mezi Mimoní a Brenským mlýnem. (Tam je nyní limit tvrdší).
Takže pocity vodáků jsou jiné než pocity ochranářů.

Jsem ochranář citovaný v tom článku. Ochranářům nejvíc vadí broušení dna mezi Stráží a Mimoní, protože tam k němu dochází nejvíc.
Limit ve Stráži se změkčil jen zdánlivě, změnil se k nižší hodnotě, protože byl na těch 45 cm špatně nastavený, neodpovídalo to průtokům, za kterých ještě bylo možné splouvat a nedocházelo k poškozování dna a vegetace.

Děkuji za vysvětlení. Takhle je mi to jasné. Jen mám pocit, že hranice mezi rozdílně sjízdnými úseky nemí Mimoň, ale Průrva. Odtud je již koryto bahnité a neumím si představit, že by se někomu chtělo do toho bahna vystupovat z lodi. Zde uváděný limit z Mimoně je podle mé zkušenosti v pohodě platný již od Průrvy. Jel jsem tento úsek při 18 cm v Mimoni a nebylo nutné vystupovat z lodi ani jednou.
P.S.: tohle je i poznámka pro Petra.

Jsem zvědavej, co budete dělat, až tu vyschlou strouhu pojede někdo místo na lodi na velbloudu, tedy slovy policie "přizpůsobí rychlost a způsob jízdy stavu vozovky" i po stránce použitého vozidla.

Hezký den, chtěl jsem se zeptat, čím je ochranářsky tak významná Ploučnice v tomto úseku oproti jiným řekám? Ze Stráže k Průrvě je oblast postižená těžbou uranu, koryto je většinou narovnané (i výškově) a často vysypané lomovým kamenem. Průrva je lidského původu. Pak je průjezd Novinami, což je vesnice. Dále do Mimoně je úsek také srovnaný a břehy jsou vyložené lomovým kamenem. Na co si dávat při splouvání pozor? Kteří zvláště chránění živočichové tu prokazatelně žijí a mohli by být ohroženi plavbou?
Pavel Eckhardt

Důvody budou asi spíš právnické. I tento poloindustriální kousek Ploučnice ze Stráže k Průrvě se stal součástí "evropsky významné lokality Ploučnice", a tak tam možnosti ochrany jsou větší než na nějakém běžném potoku.
Musíme být vděčni, že během května se alespoň limity sjízdnosti zmenšily.
Jinak já proti ochraně celkem nic nemám. Na Ploučnici ty cenné biotopy skutečně jsou. Co tam žije najdeš třeba na www.nature.cz/natura2000-desig...

S limity na Ploučce se to teď trochu změnilo. On je i problém, že jsou různé hodnoty pro jeden vodočet ve Stráži od POH a CHMU. Každá organizace tam má svá čidla a ukazují trochu jinak. Jsou tam cca 2-3 cm rozdíly. Provedl jsem změnu na CHMU, které má hodnoty o něco nižší, tedy původních 35 cm je teď 32 cm. Tomu pak odpovídá limit 36 cm, což je původních 38-39. Od Průrvy se bohužel nedá použít vodočet v Mimoni, na něm se projevuje přítok Panenského, takže od Průrvy je nutné použít vodočet Stráž.