Take jsem delsi mel znacny odpor k mokremu obleceni a snazil se to nejak resit ruznymi zpusoby od kusu igelitu pres tehna az po suche kalhoty.

Suche kalhoty maji nevyhody, ze nejsou uplne levne, alespon ty moje nevydrzely vodotesne nijak oslnive dlouho, za teplejsiho pocasi je v tom jako ve skleniku a hlavne nepousteji nejen nic dovnitr ale ani ven, takze casem clovek pri delsi ceste kvuli potu sedi v mokru stejne.

V lete jezdim turistiku v jednomilimetrovych neoprenovych kalhotech. Vlhkemu obleceni jsem jiz znacne privykly, delam to hlavne kvuli tomu, ze zejmena v cervnu si clovek snadno od slunicka spali stehna. Vyhodou neoprenu oproti treba bavne je jednak to, ze se v mokrem stavu tak neprijemne k cloveku nelepi. Navic se nakapana voda hned v latce rozlije do vetsi plochy a z ni se pak celkem rychle stiha odparovat (nicmene zalezi dost na typu neoprenu, chovaji se mi takto neopreny od Hika, neopren, co mam od Artisticu, drzi vodu dost dlouho).

V zime pouzivam ctyrmilimetrovy neopren typu longjohn a na vrsek 3 az 4 vrstvy funkcniho pradla. Da se s tim jezdit cely den i v teplotach lehce pod nulou.

Silnejsi neoprenove bundy moc nepouzivam, v trimilimetrove se da vydrzet asi tak hodinu a pak to chce par dni pauzu. On ten silny neopren prilis nepreje delsimu intenzivnimu padlovani, casem cloveku svy pekne odrou kuzi.

V zime jsme dlouho experimentovali se suchymi bundami. Na turistiku ji uz nepouzivam a ani vestu kvuli odparovani potu. Jako druha nejlepsi varianta nam pri delsich vyjizdkach vychazela sucha bunda a pod tim jednickovy neopren.

Kombinace sucha bunda s pod ni funkcni pradlo nam funguje asi tak hodinu, nez to clovek propoti.