na jiným Vavřinci. Při četbě některých příspěvků bych si - neznaje realitu - mohl myslet, že šlo o nějaké setkání maniaků, jejichž jediným cílem je si vzájemně komplikovat život nebo se rovnou pobít.. To, že já mám tuhle akci spojenou s radostí, už jsem psal výše. Zkusím tedy doplnit, co pro mě ještě byla radost tenhle rok:
-že mě obrácenýho zpod kajaku pod tím blbým stromem v pohodě lovil chlapík z nějaké cestovky, co tam dával záchranu svejm lidem,
- že mě, stejně jako vloni, naložili do auta neznámí kluci a holky, ehm, mimochodem taky od těch proklínanejch cestovek,
- že mi kdosi na Pálavě pravil, když jsem se omlouval za šťouchanec s tím, že toho Travelera (zatím) moc neovládám: "V pohodě, to my tuhle loď taky ne ...."
- že jsem tam už podruhý byl ze svým synem, který na rozdíl od loňska už trochu chodí, a že ho ta voda snad bude ochraňovat, když jsem tam vloni za něj - neplánovaně - obětoval můj snubní prsten ...
atd.atd.
Mně tam, přátelé, bylo dobře. Mezi lidma, co se neberou tak urputně vážně. Ani ve svém rozhořčení. Asi jsem měl štěstí, ale natrefil jsem zase na tyhle.