Po téměř roce se opět vydávám na Jihlavu a začínám tam, kde jsem minulou plavbu skončil. Mám v plánu pokračovat z Dolní Smrčné a dojet až k Třebíči. Pro tento úsek je minimální limit v Ptáčově 90 cm, ale osobně jsem se přesvědčil, že řeka se dá na Pálavě v singlu relativně dobře sjíždět až do 70 cm. Tento stav po dlouhé době nastal 30. srpna, kdy jsem chtěl využít poslední zbytky vody z dešťů.

Řeka je zpomalována až před jezy

Začínám na jezu v Dolní Smrčné, který se dá se při minimálním limitním stavu opatrně sjíždět co nejvíce vlevo. Pod jezem následuje překvapivě rychlá voda podpořená po cca 100 metrech na chvíli i přítokem z elektrárny. Voda se zpomalí před dalším jezem a za ním následují široké meandry řeky až před první jez v Bransouzích.

Ten se za vyššího stavu vody přenáší vpravo (bohužel často vysokými kopřivami), a za nižšího stavu se dá nejlépe dojet vpravo na korunu a přetáhnout loď přímo. Pak následuje dlouhý kilometrový rovný úsek až k Brancouzskému koupališti, kde je přes léto otevřené i občerstvení.

Pod jezem za Bransouzema to krásně teče, když je elektrárna odstavená, ale jakmile je v chodu, musí se asi 50 metrů jít pěšky po kamenech. Potom řeka za odměnu alespoň na chvíli zrychlí s pár pěknými meandry. Před Číchovem je opět potřeba zapojit hodně pádla. Samotný průjezd vesnicí je celkem svižný (hned na začátku jsou malé peřejky po rozbořeném jezu), ale zároveň voda má hloubku místy jen 20 cm, takže občasné drhnutí dnem není výjimkou.

Nejhezčí úsek je od Číchova

Za obcí pak voda pořád relativně svižně teče, koryto je zúžené a brzy je obklopené i hradbou olší nebo vrb a připomíná to průjezd nějakým pralesem. Následují dva stupně u Červené Lhoty, pěkná skála vlevo a řeka si dál udržuje svoji rychlost až k chatové osadě za Křástkovým mlýnem. Před ní je v řece dokonce ostrov a vodák si může vybrat, zda jej obeplout zleva nebo stočit loď v proudu hned doprava. Tento asi 2,5 km dlouhý úsek od Číchova až sem patří vizuálně i rychlostně k nejzajímavějším na úseku Jihlava-Třebíč.

Sucho pod nově zrekonstruovaném jezu u Červeného mlýna

Od chatové osady se řeka rozšiřuje a také zpomaluje. Po dopádlování k jezu u Kratochvílova mlýna následuje jen krátké zrychlení podél skalní stěny vpravo, a pak pokračuje široká takřka stojící voda až k dalšímu jezu těsně před Přibyslavicemi. Ten vypadá jako rozbitý se spoustou kamenů pod korunou, ale spíše to je jen nějaké zpevnění jezu. Při průjezdu obcí stojí za povšimnutí celkem monumentální barokní chrám Narození Panny Marie, kde se kdysi konaly desetitisícové poutě k údajně krvácejícím zamalovaným nástěnným malbám.

Na konci Přibyslavic se projíždí skrz areál místních továren, nic vábného. Následuje vysoký jez, který na rozdíl od průvodce koníčkuji vlevo po zídce s trochu riskantním naskočením do lodě z výšky. Dál řeka jen velmi mírně proudí, ale alespoň není moc široká a je schovaná v údolí sevřeném stromy. Jez u Rezkova mlýna u Petrovic se přetahuje obvykle vlevo, následují drobné mělčiny, a když už by to nikdo nečekal, řeka se opět mírně rozproudí díky užšímu korytu. Proud nás (za vydatné pomoci pádla) zavede až před nově zrekonstruovaný jez u Červeného mlýna. Ten řeka obtáčí snad 1 km dlouhým obloukem, kde to před rekonstrukcí díky spádu celkem dobře teklo, ale zato nyní jsou v tomto oblouku minimálně dvě místa, kde se musí z lodě a je nutné projít asi 50metrové úseky téměř bez vody.

Končím v Třebíči

Za Červeným mlýnem pokračuje opět široká a tím pádem i pomalá řeka, a to až do Třebíče. Alespoň se schovává často v hlubokém údolí a je obklopená velkými stromy. Zpestřením je pěkně opravený penzion Padrtův mlýn s blízkou jízdárnou nebo monumentální skála před Palečkovým mlýnem.

Vodácké putování se dá ukončit třeba těsně před Třebíčí v místní části Poušov, kde je i kemp. V Poušově je také 2,5 m vysoký jez, který se obnáší vlevo. Z Poušova je to pěšky necelé dva km na vlakovou zastávku Třebíč-Borovina. Nebo je možné pokračovat dál přímo až do Třebíče a ukončit plavbu třeba na louce pod třebíčským zámkem spojeným s bazilikou Sv. Prokopa. Ze Smrčného do Třebíče je to po řece 24 km, z Brancouz o tři méně. V singlu na Pálavě jsem ujel úsek Brancouze-Třebíč za cca 6 hodin. Je pravda, že jsem poslední dva kilometry zvládal z posledních sil a netrpělivě vyhlížel siluetu zámku, ale podvečerní prohlídka nádvoří zámku a zahrad baziliky s pohledy na židovskou čtvrť a na celé město stála za to.

Petr Kukla