Chci se vyjádřit k tomuto:
> mít vestu = neplavec,
> přilba = co je to za blba -
> v souhrnu to znamená bejt trapnej;
Jezdil jsem v letech 1993-1998 v první desítce Český pohár i SVoČR R4/R6. Nasadit si přilbu a vestu byl pro mě vždycky svátek. Díky těmto "proprietám" jsem se mohl cítit jako rytíř.
Možná i proto, že jsem si ze zvědavosti jednou zkusil se zajištěním ze břehu proplavat kanál na Trnávce.
Možná i proto, že jsem často ze záliby plaval v proudech a vracácích pod stupínky na všech možných řekách a s vodou si jen tak laškoval a mazlil se s ní.
Možná i proto, že jsem si téměř při každé příležitosti zkusil, jakou sílu a dynamiku má "jen" 1m vysoká příbojová vlna v oceánu. (A to bych doporučil všem, kdo to ještě nezkusili. Tento experiment má tu výhodu, že tento druh válce NENÍ nekonečný a vyplivne vás na písečnou pláž.)
Miluji vodu ve všech podobách a život mě naučil mít i zde často zmiňovanou pokoru a POTŘEBNÝ respekt. Udělal to pro moji osobu relativně bezpečnou cestou. Ne tak pro kamaráda, po nějž to učinil cestou osudovou. (nebyl jsem u toho)
Miluji vodu i přesto, co mi a mě blízkým udělala. A možná i proto. Voda je taková. Voda je živel, který lze jen respektovat, nelze jej ovládnout. Respektujte ji a buďte k ní pozorní a pokorní. Poslouchejte, co vám říká. Za to ona vám přichystá spoustu krásného. Záleží jen na vás, jakou míru vlastní odpovědnosti a rizika zvolíte. A v tom je nejspíš, podle mého skromného názoru, ta skrytá krása a taky možná jádro pudla.
Honza (yenik) Ž