Ahoj Richarde,
ty jsi na ten zmiňovaný Oslov vylezl s lodí a autem pak odjel? Pak jo. Já tama nešel, ale podle toho, co jsem z vody viděl bych tam rozhodně nikomu neradil, ledaže bys myslel se loďmo vrátit cca 200 m proti proudu Otavy a před skalním ostrohem (49.4052317N, 14.1826097E) to křísnout kolmo vzhůru k úrovni lesa a na hladině normální vody pak podél toho lesa na cestu. Jinak cesta k posledním chatám má stejně závoru a asi by domorodci neskákali radostí nad zácpou aut na lesním úvozu ...
Jinak pohledem od vody je tam strašlivě široké (před 10 dny) bahnivé mělko (cca 100 m šíře a 500 m délky), takže dosíci písčitého povrchu se rovná záchraně života, ztráty nejvýš 50%.
Jestli, Honzo, nemyslíš tu nadějnou severní cestu, o které netuším, kam až schází, tak Svatou Annu přes jižní výstup s lodí vzhůru to zvládne mužstvo rangerů se speciálním výcvikem na Omaha beach jako prd. Odhalená stará cesta hned pod kostelem láká z dálky. Sice se mi zdálo, že nikam nevede, ale i těch 50 m dodá člověku síly k nadlidskému výkonu. Když musíš, tak jdeš.
Kdybych někomu musel radit bez automotive praxe, tak vyhýbavě RZ Štědronín a že se nejprve domluvit s majitelem na sjezdu až na konec cesty mezi chatky. Tam je dost místa na otočky i s vlekem apod. Kdybych sám bez procházky předem musel a fakt neměl nazbyt, tak volím romantickou silnici Dr. Kazimoura, což je sice na pravým břehy a až Vltavy, ale auto umí jezdit ... Přesto situace je ale u hromadné akce jinak náročná na organizaci ... a ohleduplnost je první ctností vodáka 😀
Dan