Úplně jiná řekaTichou jsem jel v roce 1979 se svou tehdejší partnerkou na slalomové deblovce taky z Brodu nad Tichou a byla to úplně jiná řeka. Od nádražíčka jsme sešoupli na rozsáhlou louku a na té se Tichá odehrávala - klikatila se jak tenké střevo hlubokým úzkým poměrně rychlým tokem s občasným proutkem nějakého kře a velice čistou vodou s dlouhými řasami pod hladinou, prostě luční paráda. Na té louce si odtekla několik kilometrů a protože se blížila bouřka, před kterou v těch kličkách nešlo ujet, byli jsme krapet nervózní. Konečně se říčka zařezala do skalnatého údolíčka a vyplivla nás do Mže, po které jsme pokračovali. Zmiňuješ napřimování toků za socialismu, nevím, kdy napřímili Tichou, ale kdyby nebylo té bouřky za krkem a my měli pohodlnější loď (toho klečení bylo na ploše té louky docela dost), byla by to kuriózní a technická plavba v terénu připomínajícím vodoturistický stadión. |