Ve dnech 20. až 22. června 2002 jsme ve třech dospělých (38, 40 a 60) a
třech dětech (8, 11 a 13) jeli Moravu z Rudy nad Moravou do Olomouce.
Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ) naměřený průtok 12,5 m3/s a
stav 105 cm v Olomouci je pro horní úsek od Rudy nad Moravou po Postřelmov
na hranici, a místy i pod hranicí, sjízdnosti i pro nafukovací Pálavy,
které se jinak přizpůsobí téměř všemu.
Reklama
Sraz účastníků byl naplánován na středu 19.6.2002 večer v Rudě na pravém
břehu Moravy hned za silničním mostem (315,4 ř. km). Je zde ideální loučka
pro postavení stanů a snadný přístup k řece. V křovinách na břehu je
dostatek naplaveného suchého dřeva na večerní oheň. Doprava je možná autem
přímo k místu tábořiště či vlakem na asi 500 m vzdálené nádraží. V
pozdních odpoledních hodinách jede z Olomouce v 16:39 hod. spěšný přímý
vlak, který v Rudě přistává v 17:30 hod. Ostatní spoje jsou
komplikovanější přesedáním v Zábřehu na Moravě a v Bludově (nádražní
restaurační zařízení umožňují přečkat čekání na vlak v uspokojivém
duševním rozpoložení). Samotná Ruda je charakterizována klasickou, vlídnou
vesnickou hospodou s dobrým hanušovickým pivem.
Ve čtvrtek 20.6.2002 byl sjezd prokládán větším množstvím pěší vodní
turistiky s přetahováním Pálav přes mělčiny. Nicméně i tento způsob
přesunu je kompenzován tím, že se odehrává ve velmi pěkné krajině, kterou
řeka protéká. Vyšší stav vody a rychlejší sjezd přišel až pod Postřelmovem
po soutoku Moravy s Desnou (301,0 ř. km zleva). První den jsme v podvečer
zakončili v Leštině (295,6 ř. km), kde je před silničním mostem na levém
břehu možné postavit stany. Hospoda v Leštině nás všechny překvapila velmi
dobrým pivem, výborně připravenými velkými porcemi teplých jídel, která se
podávají až do 21:30 hod., příjemnou a vlídnou obsluhou představovanou
výřečným vrchním a nízkými, vpravdě lidovými cenami.
Pátek 21.6.2002 byl náročný nejen délkou trasy (33,6 km), ale také počtem
jezů (8) a zejména dalších úprav toku řeky (splavy pod železničním /272,8
ř. km/ a silničním /271,3 ř. km/ mostem u Moravičan, sypané splavy z
velkých balvanů), které jsou za uvedeného stavu vody absolutně nesjízdné a
představují zdržení, resp. chvíli odpočinku a zaslouženou cigaretu.
Klasickým lokem rumu a splýváním v silnějším proudu jsme oslavili soutok
Moravy s Moravskou Sázavou (292,4 ř. km zprava). Před Novými Mlýny v CHKO
Litovelské Pomoraví jsme měli možnost vidět v přirozeném prostředí vydru
říční i ledňáčky říční. Propust na jezu u Templu před Litovlí byla pro
naše Pálavy rovněž nesjízdná, neboť nízký stav vody odhalil hranice
ostrých kamenů, které na jaře za velké vody vytvářejí pod propustí
fantastické válce. Večer jsme postavili stany na veřejném tábořišti v
Litovli na Loděnici. Vybavení je zde slušné a hospoda vynikající. Bouře s
průtrží mračen nás již zastihla u piva a výborné večeře. Cenové relace
jsou i tady přijatelné.
Sobota 22.6.2002 začala průjezdem "Hanáckými Benátkami", jenž končil
skvělými peřejemi na soutoku bočního ramene, které teče od Loděnice, s
hlavním ramenem Moravy. V Národní přírodní rezervaci pod Litovlí nás místy
čekal silnější proud ženoucí lodě mezi kmeny a větve stromů popadaných do
koryta řeky a 4 úseky, jež bylo nutné přenést. V Hynkově na jezu jsme se
rozhodli pokračovat dále Mlýnským potokem, kterým teklo přece jen více
vody. Peřeje pod mostem, kterými Mlýnský potok začíná, byly skvělým
zážitkem zejména pro mladší účastníky výpravy. V Horce nad Moravou nás
čekalo asi 600 m dlouhé přenášení lodí i bagáže kolem Mlýna uličkami
vesnice. Závěrečný úsek cesty byl zpestřen excelentními meandry u
olomoucké rekreační oblasti Poděbrady. Nádherným závěrem Moravy 2002 byl
průjezd Michalským výpadem - rozsáhlým parkem v Olomouci, na jehož konci u
staré tržnice jsme se pro letošek s moravským veletokem rozloučili.
Tomáš
Jeli jsme Moravu první týden prázdnin 2002.Vyráželi jsme z Hanušovic,díky
nízkému stavu vody až do Postřelmova dost otrava, časté tlačení, kameny,
přibylo i pár děr v lodi. Ale řeka teče pěkně a cesta celkem ubíhá, při
vyšší vodě by to bylo asi dost prima. Od Postřelmova (soutok s Děsnou) je
vody výrazně více, řekl bych,že sjízdné kdykoliv.Přestože dál není řeka
žádná divočina, teče pěkně a četné zákruty a stromy v proudu dají někdy
docela zabrat.Úsek z Mohelnice do Litovle je vyloženě klidný, někdy až
moc, vylepšený padlými stromy, ale zase okolí řeky v CHKO je moc pěkné.
Komáři otravovali přiměřeně.Jezy skutečně nejsou příliš atraktivní a
některé jsou vyloženě děsivý-jez u Mohelnice!!,kde chybí i jakékoliv
varování nad jezem (pomníčky jsou vidět až z pod jezu).
Zajímavá je úroveň
služeb, dostat v restauraci cokoliv k jídlu je často dost neřešitelný
problém, obsluha většinou nepříjemná, pomalá a výběr minimální.(Jsem
zvyklý na leccos, ale zde bylo skutečně příliš často patrný,že by radši
měli klid a podporu.Z toho se zcela vymykala Restaurace U Keprtů v
Leštině, kterou můžu vřele doporučit.Obsluha báječná, výběr a kvalita
jídel bezvadný a ceny velmi snesitelný.(V Leštině se dá tábořit na
fotbalovém hřišti a je tam i výborná pekárna).Další hezká hospoda byla v
loděnici v Litovli cca 100m pod jezem na levé straně náhonu.Celkově můžu
Moravu doporučit, zvláště za trochu vyššího stavu vody moc hezká.
Jose