Celý týden jsme s potěšením sledovali, jak na většině toků ČR stoupá voda a po loňské zkušenosti s Konopišťským potokem jsem hledali něco podobného. V sobotu 21.1.2012 ráno jsme vizuálně prověřili stavy vody na Chotýšance a na Janovickém potoce, volba padla na Chotýšanku.

Pendl jsme vyřešili dvěmi auty. Konec sjezdu jsme naplánovali na Vlašimské Blanici. Okolo poledního jsme na startovní čáře v plné polní. Začíná zlehka sněžit. Start jsme měli pár desítek metrů pod hrází Smilkovského rybníku ř.km 11,4.

Fotky jsou pořízené cca 14 dnech po splutí, neboť nepřízeň počasí při vlastním splutí nás odrazovala od focení. Jednu aktuální fotku jsme ale přeci pořídili.

Po vyplutí potok meandruje, zpestřen sem tam drobnými peřejkami. Až k obci Pařezí potkáváme pouze jeden padlý strom, který lze překonat uvnitř kajaku.

Proplouváme údolím, v němž jsou roztroušeny chaty v zalesněné krajině. Vodní terén nepřináší žádné nástrahy a na pohodu se dostáváme do blízkosti obce Takonín, před kterou je sportovní areál. Potok si zde pro nás připravil několik pěkných peřejí a přírodních stupínků.

Pod obcí Takotín protéká Chotýšanka bývalým rekreačním střediskem, kde nás čeká první chotýšanský jez s válečkem. Zastavujeme, obhlížíme, lehká svačina, o kterou se pereme s nečekaně příchozími koňmi, kteří se pasou v celém prostoru střediska. Pod jízkem pár cvičných nájezdů, Jendův zápas s válečkem dopadl bez ztráty kytičky.

Popravé ruce míjíme lom, objevují se padlé stromy, které jdou podjet. U některých je potřeba trochu vylehnout z kajaku a dávat pozor, aby vodník Chotěš neukradl činící se mu kajakáři pádlo z ruky a nenechal si ho u sebe pod vodou. Fíla rychle vylil kajak, Jenda mu vylovil nové Puro zpod hladiny a pokračujeme směle dál po toku. Další orientační bod – Oltův mlýn, sjíždíme provalený jez u začátku mlýnského náhona.

Meandrování pokračuje, střídají se lehké peřejky, padlé stromy, z části zarostlé koryto a sem tam můstek či lávka. A pomalu a jistě se blíží obec Libež, kde se Chotýšanka vlévá do Vlašimské Blanice. Nájezd do soutoku zvládáme bravůrně a po pár kilometrech si na Blanici dáváme poslední dnešní jez na ř.km 6,5. Zde již máme zaparkované druhé auto.

Chotýšanku můžeme vřele doporučit, je to pohodová WW I s poměrně udržovaným korytem. Všechny lávky a mostky byly dostatečně vysoko. 11 km jsme spluli za cca tři hoďky. Vodní stav na vodočtu Slověnice byl 43cm. Vodě zdar a doufejme v co nejvíce oblev v zimě a na jaře roku 2012!!!

Fíla &Jenda Piknik