Mám bohužel bohaté zkušenosti s rybáři a to především z doby, kdy jsem jezdil 2x denně. Rybáři jsou stejní jako jiné skupiny lidí, tj. někteří rozumní a fajn, někteří totální vypatlanci a mezitím široká škála. Koneckoncům jako u nás.
Zásadní rozdíl je v nutné šíři jejich vnímání a té pozici síly. Na Radbůze se trénuje na úseku dlouhém 2,5km mezi jezy. Nedokážu vysvětlit rybáři, který se sedne doprostřed úseku na zadek vedle auta (dojel si totiž 5m od řeky a na druhou stranu přes lávku to přeci neponese), že když si nahodí přes celou řeku ke druhému břehu, že nejde objet nebudu kvůli němu kroužit 15 km na polovině úseku (tj. 6 koleček místo 3 ... točí se z toho hlava a nejdou porovnat). Navíc si další rybář sedne za zatáčku, ale na sebe už nevidí. Vrcholem zážitku s rybáři jsou ti, co na tebe začnou nahazovat, že jim tam jezdíš. Občas to končí i zásahem a potom rybářem ve vodě a zahozenými pruty. Zajímalo by mě, jak by úmyslné nahazování trojháčkem na kajakáře kvalifikoval soud. Zásah do obličeje si neumím představit.
Ale to jsou extremy i když bohužel časté. S některými rybáři se rád zdravím na dálku a naopak vidím jak reagují na ty ostatní.
Co bohužel je opět časté je bordel po rybářích na břehu (lahve, plechovky, odpadky). Uklízení do vody a do trávy těsně vedle sezení je u cca 30% naprosto běžné. Když tam přijde 5x za měsíc a vždy hodí vedle sebe 2 idgeliťáky a 3 plechovky od piva, tak je toho za sezonu slušná dávka. Zrovna v porovnání produkce bordelu po rybářích a vodácích si myslím, že rybáři vedou na plné čáře.
Popisuji jen osobní zkušenosti z plzeňských řek.