SoloKdysi jsem se rozhodl travit Silvestra na rece. Na Zvikov mne hodil kamarad a ja zalezl do stanu a usnul. Rano jsem ometl snih, sbalil Acko a vyrazil. Orlik (snehova boure se slusnymi vlnami), kde jsem vyhazoval kotlikem snih z Vydry se sjezdovymi brylemi na ocich, dolu na kolejdach, Kamyk, hraz a ... tma. Potme jsem na pulzujici vodu nahazoval lod po namrzlych schodech. Dostat tam lodak a sebe - no dodnes si to pamatuji. A pak prislo to nejlepsi. Pod jedouci elektrarnou ma reka tak odhadem 10 km/h. A touhle rychlosti jsem se blizil k mostu. Nejdriv jsem si to neuvedomil, ale neco hucelo. Ze by bojka? Na posledni chvili jsem zjistil, ze mostni pole, do jehoz stredu jsem miril je vyhrazene - leseni od pilire k piliri. Takova mohutna pritahnuti pres ruku jsem pak uz nikdy nedal. Nasledovalo slabe strejchnuti o kamen pilire a pak se proud uklidnil a pomalu se mi zpomaloval i tep. Tak dve hodky po setmeni jsem zastavil a zakempoval. Tedy, mel jsem to v umyslu. Ale zrada. Uz vam nekdy nekomu zmrznul stan? V noci bylo -12, pres den jen o trosku vice. Takze jsem z lodacku vyndal zmrzlou roladu, kterou jsem pak pul hodky opekal na mirnem ohni za staleho otaceni. Druhy den jsem sesplouchnul jen kratky kousek a ukoncil akci. Na Kilianu jsem Silvestra netravil. Snad se nikdo nedivi - nerad bych zlomil stan. Adrenalin jsem vydychaval ne 2 dni, ale dobre mesic. Ano, hadate spravne, uz jsem si to nezopakoval. 8-) |