Ad zdravý rozumKaždý holt máme svůj učební styl. Někomu stačí přečíst si vodáckou příručku, někdo se průběžně učí od kamarádů "za pochodu", někdo na kurzech. Ani jedno nevylučuje, že člověk v krizové chvíli neudělá nějakou k.kotinu, něco zvorá. Znalosti nás neochraňují stoprocentně, nicméně přeci jen snižují riziko. Ale sázet na "zdravý rozum" (tedy jakousi přirozenou schopnost racionálního uvažování) v abnormálně stresové situaci, jakou nepochybně byla ta popsaná, mi příjde jako zaručená cesta do pekel. V takových případech to prostě bez nějaké specifických zkušeností a naučených dovedností nejde. Ať už je člově získal na kurzech či kdekoliv jinde. Docela by mě zajímalo, zda autorka získala svoje záchranářské schopnosti geneticky či se je přeci jen musela někde naučit  |