Proč nejezdím na vodu typu Berounka nebo Vltava v létě? No protože bych se tam už nevešel aneb moudřejší ustoupí.
Reklama
Když projdete v červenci bránou ZOO a zjistíte, že jste od rána 5555. návštěvník, tak si moc soukromí, pozorování a klidu u zvířátek asi neužijete. Stejné je to i na řece.
Někteří občané si navíc „chtějí užít“ a pletou si demokracii s anarchií.
Myslím, že mám rád lidi, jsem dost empatik, ale uřvaný přiožralý debil mne vždy přivádí k pokušení (5. Nezabiješ) a často i k hříchu (2. Nevezmeš jména Božího nadarmo).
Musím říct, že prostě nerad ustupuji tupé síle a obvykle jsem měl s podobnými típky problém. Když vám na dětském táboře tahají ožralové holky ze stanů a močí do ohně, po dobrém to nejde. Balit v noci dětský tábor je asi stejně obtížné, stejně jako donutit Policii ČR konat.
Ale řeka je vodní cesta a tedy komunikace, na níž platí zákony, např. Řád plavební bezpečnosti, Vodní zákon č. 254/01, různé prováděcí vyhl. Ministerstva dopravy...
Tak, jako řidič zodpovídá za spolujezdce, zodpovídá i vůdce lodi za svoji posádku (pozn. redakce: viz. článek Pravidla chování na řekách). Stejně je na vodě řešeno i dodržení bezpečné vzdálenosti, předjíždění, otáčení, přednost v jízdě ... a alkohol (pozn. redakce: viz. článek Kdo kontroluje vodáky?). Řada vodáků je tím překvapena - a to mne překvapuje.
Na našich sjezdovkách se už také fouká do balónků a pokuta vč. vykázání je realitou. Ovšem litera zákona a běžná praxe, neřku-li vynutitelnost práva, jsou diametrálně rozdílné věci. Nevím, jestli je to vždycky dobře.
Ale je dost jiných řek a potoků. Navíc v dubnu a v říjnu je řeka „naše“ a to je stejně nejhezčí.
I v létě se fronta na jez dá ošálit. Stačí vyjet brzy ráno, kdy na vodě je jen pár skalních vodáků a opilci vyspávají. Nebo si počkám, až v neděli ze Sázavy zmizí žluté banány, a v podvečerním chládku si ve dvou ve třech střihneme Týnec – Pikovice. Cestou ještě chvíli posedíme u přátel chatařů. Už ani neřešíme, co jim „rumpivodáci“ zase poblili a pos...., nekazíme si pohodu.
Jezdíme si na vodu odpočinout stejně, jako se jiní jezdí vyřvat a vyzvracet. Ale svoboda „rumpivodáka“ končí tam, kde začíná ta moje... a hranici si střežíme. Přes den většinou patří řeka slušným lidem, ale někdy a někde se to prostě mění.
V létě je všude plno cizích, neznámých toulavých psů i lidí bez vodítka a košíku. Rozhodnutí bělocha jít se v noci ovívat kreditkama do Harlemu je jistě také svobodné, ale není moudré.
A jak řekl jeden moudrý pán:
„Chtěl bych být dost silný, abych změnil to, co změnit lze, dost trpělivý, abych snášel to, co změnit nelze a dost moudrý, abych to vždycky uměl rozeznat.“
Náš čas je vzácný, vybírejte si pečlivě, kam a s kým. „Lépe s moudrým něco ztratit, než s blbcem najít.“
Kuře