| Diskuse nad tématem |
Stan, Vladimír, 11.03.2015 13:34  Ahoj, jaký stan (kopule, stejně velké) je v bouřce bezpečnější, s laminátovými anebo s kovovými tyčkami? Chystám se na dlouhý vandr a nevím, mám-li vzít Jurka nebo Colemana.  Den Beitrag beantworten
|
|
|
|_Re: Stan, Vladimír, 12.03.2015 01:48 No jo, ale mohou to ty kovové tyčky přitáhnout? Když švihl blesk do toho kluka u Rudíkova, dostal to do spreje co držel v ruce. Den Beitrag beantworten
|
|_Re: Stan, Jirka J., 12.03.2015 06:30  U mokrého stanu to je podle mě úplně jedno, a u suchého taky. Průřezy tyček jsou malé, takže účinnou Faradayovu klec asi nevytvoří ani kovové tyče. Jediné, co by mě snad napadalo jako trochu nebezpečnější by byl stan typu jehlan, kde trčela špička tyčky ven. Ale i tak je nebezpečí, které souvisí s bouřkou ve stanu minimální, zvláště v údolí řeky. Reálnější je pád větve ulomené silným větrem ze stromu než zásah výbojem blesku. Dobrou plavbu. Den Beitrag beantworten
|
|_Re: Stan, kavol, 12.03.2015 09:07 no, pokud myslíš, že mokrý stan je dostatečně vodivý, pak by tu Faradayovu klec měl vytvořit bez ohledu na materiál tyček :-) ovšem za sucha ... no, leda ho pokovit nebo protkat sítí ... hergot, cítím příležitost, mezera na trhu, nejsou protibouřkové stany, honem rychle patentovat a oslovit výrobce ;-) jinak podle zmínky o experimentu na http://www.alpyn.cz/bezpecnost... odvozuju, že to stan dostane tak jako tak, a když už tak kovové tyče ukotvené v zemi (tedy pozor aby nebyly odizolované jak se líčí v podmínkách pokusu) by snad mohly zafungovat na svedení do země, a při dobré izolaci (suchá karimatka), by to snad figurína, ehm, člověk přežil jinak obligátní video k té Faradayově kleci: http://www.youtube.com/watch?v...Den Beitrag beantworten
|
|_Re: Stan, Chobotnice, 12.03.2015 08:44  Vladimíre, podle mých zkušeností je nejbezpečnější stan v bouřce Tee-pee, teda pokud se v něm netopí. Spal jsem v jednom za bouřky, když to mlátilo kolem nás, na pár desítem metrů, kolem sebe spoustu kovovejch předmětů, akorát velikou dvojbřitou sekeru jsem vyhodil ven... Teoreticky jsou lepší pruty ze sklolaminátu, to je slušnej izolant, prakticky je to jedno. Obyčejný stany ochranu před bleskem neposkytujou, ale ani ho zvlášť nepřitahujou. Zkoušel jsem gůglit po světě, ale to jsou tak provařený klíčový slova... Ale našel jsem ti tématickou písničku: http://www.youtube.com/watch?v... A ještě jsem našel "Úder blesku do stanu Stan poskytuje solidní ochranu před deštěm a větrem, nikoliv však před úderem blesku! Zkouška Adac, provedená na Technické univerzitě v Mnichově roku 1980, ukázala, že stany jsou při bouřce opravdu nebezpečné. Uměle vyvolané blesky v elektrické laboratoři opakovaně zasahovaly nejvyšší stanovou tyč a z ní pak vždy přeskočily na pokusnou figurínu, umístěnou uvnitř stanu. Jak bylo ověřeno, tuto smrtonosnou dráhu elektrického výboje zapříčiňují dnes běžně používané plastové patky stanových tyčí, které brání svedení blesku do země. U stanu tedy chybí bleskosvodový efekt. Konstrukce moderních kupolovitých stanů sice vizuálně připomínají Faradayovu klec, ale ve skutečnosti jí nejsou - nemají dostatečně husté „mřížoví“." z toho vyplývá - tyče uzemnit, nejlépe mít sebou špešl zemnicí kolík (nejlépe dva, pro každou tyč extra) a tyče k němu připojit. Ale to je stejně napůl psychologická pomoc a zbytek šamanismus... Den Beitrag beantworten
|
|_Re: Stan, Vladimír, 12.03.2015 09:01 Ten zdroj znám. Ale nejsem elektrikář a "neznámo" ve spojení s vrozenou fóbií dělá v psychice divy. Je fakt, že jednou jsem přežil ve stanu úder blesku CG+ do trafa vzdáleného ani ne deset metrů. Nebylo to nic příjemného. Den Beitrag beantworten
|
|_Re: Stan, Chobotnice, 12.03.2015 09:17 Proto bych šel takovou polookultní cestou. Čtyři tyčky z popuštěné mědi, nebo mosazi (aby byla tvrdší) , na 3/8 palce silné, jednu stopu zdéli, s mádly ze santalového, nebo bukového dřeva. S níma přikolíkovat rohy stanu co nejhlouběji, zalít zvětralým pivem, nebo slanou vodou pro vyšší vodivost půdy a připojit každý kolík zlatým, nebo alespoň mosazným pozlaceným řetězem ke stanové tyči (pár masivně pozlacenejch řetězů tu mám, můžu poskytnout). Jo a v každém mádlu budiž dutina zapečetěná voskem a v ní na proužku pergamenu výpisek z Exodus 19.16nn. Pak budeš spát v klidu. Den Beitrag beantworten
|
|_Re: Stan, Jirka J., 12.03.2015 10:29 Tak zrovna týpí si svojí výškou a špičatýma koncem tyčí o zásah říká určitě víc než kopule. Oheň na to nebude mít vliv, i když - co takhle svíčka hromnička? Ta by mohla pomoct. Den Beitrag beantworten
|
|_Re: Stan, Chobotnice, 12.03.2015 10:41 No, u nás na chalupě v těch tvých Krkonoších se tradovalo a dodržovalo, že za bouřky se nesmí topit v kamnech, že ten sloup teplého vzduchu z komína přitahuje blesky. Ale po pravdě od války tam miglo jen jednou, a to do velkého modřímu asi 100m nad chalupou, ale větve z něj lítaly prý až přes chalupu. Jináč tam se místo hromosvodu sázel vždy před a za chalupu jasan. Ale to Vladimír nestihne. Na hromničky jsem zapomněl, těch bych naopak otýpku vzal. Akorát jestli to funguje, když se pálí v bezpečnostní svíčkové lampičce, aby zas nedošlo k požáru stanu... Den Beitrag beantworten
|
|_Re: Stan, Jirka J., 12.03.2015 10:58 Teoreticky - horký vzduch, respektive kouř z kamen bude asi trochu ionizovaný a navíc obsahuje částečky nespáleného uhlíku, takže by mohl být trochu vodivější a napomoci vytvoření základního vodivého kanálku - striméru. Ale asi ten vliv bude nepatrný. Na chalupě v Orlických horách, která stojí přímo na hřebeni se nic o zákazu topení v bouřce netradovalo. Asi to má Krakonoš jinak než Rampušák. Jinak ale na Velehrádku (kousek od Lanžova) stál asi 300 let starý mlýn. Když na něj namontovali hromosvod tak při první bouřce vyhořel. Tak si vyber... Nejlepší je se držet horolezeckého pořekadla:"blesky bijou jen do inteligentních bytostí, tak se nemáme čeho bát" Den Beitrag beantworten
|
|_Re: Stan, Vladimír, 12.03.2015 12:49 Podle Lady bijí blesky statisticky nejméně do pažitky. Tak si asi povezu sebou drn, abych jej v bouřce dal na střechu stanu. Jinak, stačí se mrknout na kompilace "best lightning strikes" na Youtube a poznáte, že blesk bije absolutně bez pravidel všude. No ale myslel jsem, že mne potěšíte... Den Beitrag beantworten
|
|_Re: Stan, Zdeněk, 13.03.2015 08:42 Já tě potěším - před nedávnem jsem se zabýval řešením bleskosvodu na nějaké stavbě a trochu jsem se v tom pitval - a zjistil jsem, že i okolo správně provedeného hromosvodu a jeho uzemnění vznikají, když do toho řachne, sakra nebezpečná napětí. No a když si představím, že ležíš uvnitř stanu na mokré zemi a mokré tenké podlážce v těsné blízkosti tyček, je už skoro jedno, jestli ty tyčky jsou laminátové nebo kovové, jestli je to uzemněné nebo ne ... Osvědčená a vyzkoušená ochrana je přiklopit se lodí - to by Tvůj Achab měl umožnit - blesk si Tě potom nevšimne a praští někam jinam. A pro jistotu se to vylepšuje zabodnutím nože do země (musí to být ale pořádný nůž, ne nějaká kudlička)a zakousnutím se do jeho vyčnívající části, samozřejmě po celou bouřku je nutno pevně držet ... A poslední možností je svěřit se do rukou vyšší moci - nakonec "koho mají oběsit, ten se neutopí", že ... Den Beitrag beantworten
|
|_Re: Stan, Vladimír, 13.03.2015 09:35 No, já to bral tak, jako že ten blesk, když vidí laminátové tyčky, si řekne "To je nějaký bezvýznamný póvl, ten by se ani nedostal do černé kroniky, na to nebudu plýtvat energií". Kdežto když uvidí poctivý kov, přitáhne jeho pozornost a blesk si řekne "Á, není to Jurek? Podívám se zblízka, co ti chlapci zase vymysleli. Třeba tomu udělám nějakou reklamu." Přiklopit se Achabem není špatný nápad. Teď, když jsem postavil jeho značně vylehčenou verzi, bych to i mohl přežít. No a to poslední - funkční šibenice je na nádvoří pevnosti Baba Vida ve Vidinu, nějakých sto metrů od řeky. Mám tvé útěše rozumět tak, že až do Vidinu mne řeka nedostane? To nezní špatně, dvě třetiny cesty? A s bratry Bulhary se ve Vidinu nějak domluvím. Před čtvrtletím mi tam ukradli celou finanční hotovost, tak snad si vzpomenou a pustí mne dál, vstříc košavě a bleskům...  Den Beitrag beantworten
|
|_Re: Stan, Vladimír, 13.03.2015 09:45 Jinak, přátelé, doufám, že jste pochopili, že rozpoutání této diskuze je chytrý strategicko-obranný manévr. Jako v tom vtipu, že nejlepší obrana proti bombě v letadle je vzít si tam bombu vlastní, protože je statisticky téměř vyloučeno, aby v jednom letadle byly bomby dvě, i já nastoluji situaci, kdy by nakonec bylo téměř (statisticky) vyloučeno konstatování "vidíte, jak moc ten Vladimír sháněl všelijaké rady a prostředky proti blesku a přece ho ten blesk na cestě dostal". Tedy diskuze jako uzemnění, ale lepší.  Den Beitrag beantworten
|
|
|
|
|
|_Re: Stan, Zdeněk, 13.03.2015 12:35 Tý ... jo!!! Bůh s tebou. Závidím (asi, nejsem si úplně jist). Den Beitrag beantworten
|
|
|
|_Re: Stan, Klasik, 15.03.2015 18:52 Vladimíre, pověz víc ... odkud, kolik to máš Km a na kolik dní to plánuješ a kdy? Já pojedu v květnu na druhou stranu. Ochranu diskuzí jsem ale zatím neřešil a neplánuji :). Den Beitrag beantworten
|
|_Re: Stan, Vladimír, 16.03.2015 14:47 Jedu s TID (Tour International Danubien, viz internet). Původně jsem chtěl jet sám, ale z důvodů bezpečnosti (spíš na břehu než na vodě) jsem se přidružil.  Den Beitrag beantworten
|
|_Re: Stan, Chobotnice, 16.03.2015 23:37 Čóveče, cestovat sám je asi taky pěkný, teda hlavně v krajině bez lidí, ale takhle po Evropě taková pestrá sešlost, jak jsem čet na tich jejich stránkách, to může bejt taky zajímavej bonus k zážitkum. Si můžu přát, aby to vydrželo fungovat až do mýho důchodu, bo v létě dát na takovou dobu práci vale, to by asi v současnosti nešlo... Přeju ti ať ti to pěkně vyjde, počasí, plavba a v neposlední řadě i dobrá společnost. Den Beitrag beantworten
|
|_Re: Stan, Vladimír, 17.03.2015 00:26 Dík za přání. Ono cestovat sám není moc dobrý, občas musíš od lodě na nákup a místní o tobě zpravidla vědí víc, než ty o nich. Pár loděk se takhle už na Dunaji ztratilo. A pak,kdo se furt má hádat s policajty atd (viz Arsenjev, Dunajem do Černého moře, Dobrodruh 2005 č,5, najdeš to na netu). No a ono teda na tom TIDu jedou vesměs Němci, ale to mi nevadí - a takové pivečko s kamarádem večer po padesátce pádlování... To mi fakt víc vadí ty bouřky, pár jsem jich na Dunaji viděl a nebylo o co stát.  Den Beitrag beantworten
|
|_Re: Stan, Ondra, ZN, 17.03.2015 11:09 Přeju krásný zážitek, ať se v pořádku vrátíš a napíšeš o tom článek! Já to zatím letos plánuju jenom Znojmo-Bratislava na sjezďáku. Ondra_Znojmo P.S. Jevišovka zatím nic, Povodí dělá mrtvého brouka Den Beitrag beantworten
|
|_Re: Stan, Klasik, 17.03.2015 02:18 2,5 tis. km za 2,5 měsíce ... nevím jak Dunaj teče, ale z míst kde jsem ho viděl (Blava, Gabčíkovo, Passau, Deggendorf, Regensburg, Straubing, Hainburg, Budapest) to odhaduji na hodně piv a dlouhé sezení. Nejsou mi z toho zcela jasné jezy a ty můžou hodně brzdit. Ona brzdí i ta parta. Já to mám jen maličko přes tisíc, ale jestli nezemřu na začátku (prvních 3-5 dní), tak potom prodloužím úseky a doufám, že za 15 max. 20 dní jsem na slané vodě. Také doufám, že Německo je kulturnější a tak budu v klidu sám. Tvoje obavy chápu. Držím palce a přeji dobrý sitzfleisch. Ahoj Klasik Den Beitrag beantworten
|
|_Re: Stan, Chobotnice, 13.03.2015 14:57 "koho mají oběsit, ten se neutopí" to beru už dlouho jako zcela základní poučku ohledně bezpečnosti na vodě. A proto je dobrý mít furt v zásobě nějakej ten vroubek u činných vorgánů, třeba aspoň vobsílku na vysvětlení rychlí jízdy automobilem. A stejně se těšim, až po zdárný akci a návratu napíše náš nejlepší soudobej vodáckej spisovatel knihu něco jako "Ze západního Německa na Balkán, aneb Po Dunaji v singlu"... Den Beitrag beantworten
|
|_Re: Stan, Aleš N., 13.03.2015 18:57  Pravda, pravda, taky se těším na Vladimírovo povídání, malinko závidím, ale hlavně přeju šťastnou plavbu . Den Beitrag beantworten
|
|_Re: Stan, Zdeněk, 16.03.2015 08:07 Chobotnice nevěšej - s těmi zaživa třískají o kameny nebo betonovou podlahu - a pěkně dlouho!!! Kdysi jsem to viděl (někde u moře) na vlastní oči a někdy před dvěma týdny to pěkně sadisticky ukazovali v televizi - v tom seriálu s tím francouzským kuchařem, co jezdí po světě a všude žere místní humusy, co vaří domorodci a na oplátku jim zase vaří něco sám. Řekl bych, že zrovna v tomhle případě by to utopení bylo asi lepší ... Den Beitrag beantworten
|
|_Re: Stan, Storm, 15.03.2015 12:42 Všeobecně platí, že stan tě neochrání před bleskem žádný. Blesk jde vždy nejjednodušší cestou odporu. Takže jediná ochrana účinná ochrana, je mu to ztížit tak aby okolí alesopoň ve vzdálenosti 1,5-2m bylo vodivější. Pozor na na stavění stanu pod převisy a u vody. Fám, že v údolí řek je bezpečno je jen fám. Blesk si často vybírá právě vodu, dokonce jí dá občas přednost i před stožárem který stojí hned vedle. Obecně se dá stan bezpečně postavit v lese, ale né na okraji lesa, nebo pod samostatnými stromy. Pokud stan dobře odizoluješ od země, riziko snižuješ, ale vyloučit nelze. Hodně se dá o bouřce dočíst v knize Bezpečnost a riziko na skále sněhu a ledu. Je to příručka pro horolezce, ale ty pravidla platí všude. Já chodím s Jurkem již pěknou řadu let po horách, takže bych se ho nebál. Obecně je jedno jaké pruty, důležitá je konstrukce (hlavně kvůli větru a vlhnutí zevnitř) a materiál tkaniny (nasákavost). Den Beitrag beantworten
|
|_Re: Stan, Storm, 15.03.2015 13:04 PS: Jen pro doplnění když jsem si přečetl fórum. Pověstem o F.kleci nevěř. Stan je na takovou klec příliš malý. Nejsi ani schopen docílit řádného uzemnění, tak aby tě taková klec ochránila. To že klec vytvoří mokrý matroš je naprostá hovadina. Naopak F.klec může vytvořit auto, nebo nějaká kovová bouda (zastávka, nebo třeba v Alpách kovové nouzové přístřešky) Kovové tyče stanu můžou riziko snížit tím, že nedostaneš přímý zásah, ale pouze nepřímý. Takže v takovém případě máš větší šanci na přežití. Ale nesmí být patky z izolantu. Určující je i tvar stanu (tunel, kopule). Osobně se domnívám, že důležitější než materiál tyček je volba vhodného místa. Ideální jsou dostatečně velké ďolíky kde okolní úroveň povrchu je výš než stan, les jak jsem psal je taky dobrý. Taky se dají použít ty převisy, ale musí se počítat s proudy které jdou po skále a zkratem mezi horní hranou převisu a zemí. Bezpečná vzdálenost se nedá dobře určit, ale pár metrů od obou možností to bude. Musíš ho postavit uprostřed. Každopádně nikdy se nedá předem určit kudy proud půjde když nejsi geolog a neznáš složení okolních vrstev půdy. Den Beitrag beantworten
|
|_Re: Stan, kavol, 16.03.2015 10:20 > Pověstem o F.kleci nevěř. tak výše uvedené samozřejmě myšleno vážně nebylo, ale ... > Stan je na takovou klec příliš malý. huh, odkdy to souvisí s velikostí? třeba přímo na Wiki máš obrázek, kde klec není o nicmoc větší než stan pro dva: http://en.wikipedia.org/wiki/F...a když hodíš do vyhledávání něco jako "faradayova klec oblek", vypadne ti tuna obrázků klecí "na míru" Den Beitrag beantworten
|
|_Re: Stan, Storm, 16.03.2015 18:20 Samozřejmě na ochrannou plochu malý, ani čtyři tyčky ti dobrou klec neudělají, Jurek má jen dvě které se kříží a jednu chabou podpěru. Asi tak, ale to by někdo kdo hledá na wiki taky měl někde najít. Taky je tam spousta hovadin, protože tam může psát kdo chce. Den Beitrag beantworten
|
|_Re: Stan, kavol, 16.03.2015 23:23 > Samozřejmě na ochrannou plochu malý, huh, nějak si asi těžce nerozumíme, co myslíš tou ochrannou plochou? pokud plochu klece, neměl bys v zásobě něco konkrétnějšího, jak ot souvisí s velikostí, než to o hovadinách na Wiki? > ani čtyři tyčky ti dobrou klec neudělají, tož nevím, jak to myslel kolega, nicméně já jsem mluvil o celém stanu (resp. tedy jeho povrchu), ne pouze o tyčkách (ostatně protkávat tyčky kovovou sítí ani nedává smysl, tká se tkanina a ne tyč) což by pochopitelně dobrou klec vytvořilo, jen nevím, kdo by se s tím kovem chtěl tahat Den Beitrag beantworten
|
|_Re: Stan, Storm, 18.03.2015 20:28 Stan má tyčky procházející dovnitř a plášť stanu přichází do přímého kontaktu s jeho obsahem. Jsou sice konstrukce iglů kde není žádná tyčka kolmo dolů (Jurek ji má), ale i tak nejsou zrovna ideální. Určitě bych v takovém stanu sedět nechtěl. Navíc jakýkoliv stan je mizerně uzemněný. Proto nemůže stan být faradayovou klecí. S tou plochou je to tak, možná jsem použil blbý výraz, že prostě ty tyčky ani látka neodolají teplotě vzniklé při úderu bleskem. Takže pokud jde o tvou teorii, ano stan může s tropikem fungovat jako částečná, ale pouze částečná f. klec, ale jen na nižší náboj a pokud se nedotýkáme pláště. Takže minimálně bez navlhlé podlahy. Proto před bleskem neochrání. Den Beitrag beantworten
|
|_Re: Stan, kavol, 19.03.2015 17:53 > Stan má tyčky procházející dovnitř no, jdu na http://www.jurek.cz/ a jako propagační obrázek hned na titulce vidím stan, co má tyče vně ... tak se omlouvám, že mi selhala křišťálová koule a neřekla mi, že Vladimír má zrovna typ s tyčkami dovnitř ;-) > a plášť stanu přichází do přímého kontaktu s jeho obsahem. "a při dobré izolaci (suchá karimatka), by to snad figurína, ehm, člověk přežil" - ano, kontakt ano, ale nikoli vodivý, což je to oč tu běží ... > Jsou sice konstrukce iglů kde není žádná tyčka kolmo dolů > (Jurek ji má) "ji má" - tu konstrukci? ha! aha! ... pak je ale ta první věta tak trošku argument pro argument ... > Určitě bych v takovém stanu sedět nechtěl. jak již bylo výše zčásti řečeno, diskuse je to teoretická a s nadsázkou ... já jsem se onehdy vyskytoval v obchodě pár metrů od tramvaje, do které prásklo, a teda dobře mi z toho nebylo, natož že bych chtěl sedět v té tramvaji, ač je zajisté bytelnější než ten hypotetický prokovený stan > Navíc jakýkoliv stan je mizerně uzemněný. > Proto nemůže stan být faradayovou klecí. co prosím? jak zase princip f.k. souvisí s uzemněním? není snad takové auto na suchých gumách fakt hodně blbě uzemněné, a přesto jak f.k. docela dobře funguje, jak lze vidět na výše odkázaném videu ...? > S tou plochou je to tak, možná jsem použil blbý výraz, > že prostě ty tyčky ani látka neodolají teplotě vzniklé > při úderu bleskem. huh, tak to jsem teda skutečně nepochopil, že velikost a plocha mají ve skutečnosti vyjadřovat teplotní odolnost látky a tyček no, blesky sice podpalují stromy, nicméně věc se má tak, že pekelné horko, až plazma, je tam, kde hoří elektrický oblouk, nikoli tam, kde je proud veden materiálem, a bavíme-li se (hypoteticky) o materiálu s vodivostí na úrovni běžných či spíše vodivějších kovů (hliník), pak ze vztahu pro elektrickou práci W = R*I^2*t snadno dovodíme, že moc energie ve stanu neskončí průměrný blesk trvá 30 mikrosekund a proud dosahuje 30 kA (a to dokonce ani ne po celou tuto dobu) hliník má rezistivitu 28,74 mΩ / mm^2 * m^-1 počítejme, že to bude vedeno po čtyřech úsecích tyček (vodivost (dráty protkaného) plátna zanedbejme) dlouhých 2 m o průměru půl centimetru, to máme 27,74 / (π*5^2) * 2 / 4 = 0,18 mΩ po dosazení W = 0.18 mΩ * (30 kA)^2 * 30 ms = 4,86 J pro představu, to je množství asi o šestinu větší než by bylo potřeba pro ohřátí jednoho mililitru vody o jeden stupeň myslímže to tedy běžné stanové plátno, nemluvě o tyčkách, s přehledem vydrží (takový hypotetický) stan tedy může maximálně ohořet od konce oblouku, což ovšem na ochranu před úderem nemá valný vliv (ve chvíli, kdy by se hliník odtavil eventuelně vypařil už bude po výboji) pokud jsem se tedy nesekl ve výpočtech  > Takže pokud jde o tvou teorii, ano stan může s tropikem připomínám, že v rámci teoretizování jsme uvažovali dostatečně vodivý stan ... > fungovat jako částečná, ale pouze částečná f. klec, uff, to jsou mi pojmy, a taková "častečná" f.k. by měla fungovat jak? > ale jen na nižší náboj uff uff, a s velikostí náboje to zase souvisí jak? podstatou f.k. je přece že ať se s nábojem okolo děje cokoli, elektroskop v ní je na nule, není to tak, že by ta samá klec třeba do 10 (sta, milionu ...) coulombů fungovala a nad to najednou ne ... není nad pořádný flejm, když se takhle člověk nemůže dočkat, až bude moct vyrazit Den Beitrag beantworten
|
|_Re: Stan, Storm, 19.03.2015 18:51 No Jurky v aktuální nabídce všechny mají podpěrnou tyč předsíně která je připevněna kovovou patentní sponou procházející skrze tropiko. Ta tyč má navíc stejný efekt jako klasické Áčko, kolem jehlanů se náboj kumuluje více. přiznám se že jsem to nečetl, v podstatě mi to je jedno. Snad jen zkus otestovat a mě nezbude nic jiného než doufat že se pletu já. Tady jen dva odkazy. Ono toho jde na netu najít dost. http://prachen.skauting.cz/sta... http://www.fitstyl.cz/Trek/Evr...Ahój a nebudeme to drtit. Den Beitrag beantworten
|
|_Re: Stan, Vladimír, 19.03.2015 21:15 Jurky mám dva a ačkoliv je to velice dobrý a sympatický stan, ten Coleman mi přijde víc free, i když není tak robustní a pruty má z laminátu. Dneska jsem si v knihovně půjčil toho Schumana (Bezpečnost na horách...) a docela dobře se to čte. Ti horolezci tam zásahy bleskem větším dílem přežili. Já teda zažil úder blesku dvakrát (jednou do trolejbusu, ve kterém jsem jel, jednou na vojně do garáže, ve které jsme se schovávali) a dalo se to přežít, takže nejtěžší je to vyděšení. Jenže s tím se právě vyrovnat, o to tady jde, sedět na bobku ve stanu uprostřed hromů a blesků a koukat na tu jednu svislou tyčku... Den Beitrag beantworten
|
|_Re: Stan, Chobotnice, 20.03.2015 08:25 Nejhorší smrt je prý z viděšení. Podle dosavadních pozorování to vypadá, že jseš alespoň v nejnutnější míře odolný. Den Beitrag beantworten
|
|
|