Úsek Rosental až k přehradě u Zell am See nemá cenu jezdit, rovné koryto bez jakýchkoli náročnějších úseků, možná že bylo víc vody, ale náročnost ZW max WWI. Vzhledem k dlouhotrvajícím dešťům se hladina přes noc zvedla odhadem o 30 - 40 cm, úsek Taxenbach - Schwarzach byla obtížnost určite WWIII - IV, nejhorší místo na úrovní vesnice Lend (min. dvoumetroví kohouti..).

Čtyři stupně u Eschenau pod jezem -zabijákem jsou z hrubého, ostrohranného lomového kamene. Za střední vody se daly sjet na plastových kajacích, ale vždy jsme ve zpěněné vodě čekali, kdy dostaneme ránu od vlny a kdy to bude kámen. Válce se pod nimi netvořily. Obtížnost WW III. Za střední vody byl nejtěžší úsek od nádraží Taxenbach k raft-centru (místy až WW IV - zablokované) a pod Eschenau (až WW IV - peřeje, silný proud a kameny v řece). Zbytek do Schwarzbachu je max. WW II-III. Všechno se dá jet bez prohlížení

U tohoto jezu nejde ani tak o ocelová lana, jako o válec pod ním, který je i za minimální vody velmi impozantní. Jez navíc z vody vypadá velmi nenápadně a do poslední chvíle není vidět. Jinak úsek od Gries do Lendu není s výjimkou onoho jezu ani zdaleka WW IV-VI(???) Jeli jsme to za malého stavu a bylo to tak WW II s místy WW III, když se voda ztratila mezi kameny a bylo třeba kličkovat. Zde uváděné stupně s válci jsou šikmé kamenné šupsny tak 4-6m vysoké a s mírným sklonem. Při malé vodě pod nimi válce v žádném případě nejsou.

r.km 148 - Před nesjízdným jezem v Eschenau visí tři ocelová lana nízko nad vodou. Proto u druhé varovné tabule vysedejte (300m před jezem).